Jsou prezentovány kazuistiky 3 dětí různého věku – kojence, batolete a osmileté dívky s diabetes mellitus l. typu, nichž nebyla nemoc včas rozpoznána a symptomy diabetické ketoacidózy byly mylně interpretovány jako projev jiné nemoci. V prvém případě kojence s opakovanými respiračními infekty v anamnéze byla alterace celkového stavu s výraznou tachypnoe považována za onemocnění bronchiolitis acuta. Ve druhém případě vedlo Kussmaulovo dýchání k diagnóze bronchopneumonie, acidotické zbarvení sliznic, kvasinkový exantém v dutině ústní a potíže při polykání při dehydrataci byly hodnoceny jako angína. Osmiletá dívka s dehydratací, bolestmi břicha a opakovaným zvracením byla po předchozím chirurgickém vyšetření pro možnou náhlou příhodu břišní odeslaná k hospitalizaci s diagnózou gastroenteritis acuta. Včasné vyšetření glykemie mohlo zabránit u dětí výraznému rozvratu vnitřního prostředí.

Klíčová slova: diabetes mellitus l. typu u dětí, pozdní záchyt, mylná diagnóza, diabetická ketoacidóza

V předložené kazuistice je demonstrován obézní diabetik 2. typu, trpící hypertenzí, který po odborné intervenci radikálně mění přístup ke svému onemocnění a zahajuje proces nového denního stereotypu diabetika. Tento postoj k onemocnění je pro nemocného vysoce efektivní, neboť v průběhu sledování dochází k podstatné redukci medikamentózní terapie. Tento systém léčení je pro nemocného sice časově náročný, ale při dodržení základních pokynů i relativně bezpečný.

Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, hypertenzní nemoc, obezita, redukce tělesné hmotnosti, Body Mass Index (BMI), příjem a výdej energie, nový denní stereotyp diabetika

Prakticky imobilní morbidně obézní diabetik 2. typu s neuropatií, polyartrózou a anginou pectoris dokázal během roční léčby orlistatem redukovat 40 kilogramů hmotnosti za normalizace glykemie a ústupu všech obtíží. Po přechodném vysazení léčby došlo k vzestupu hmotnosti a návratu hyperglykemie s opakovanou normalizací glykemie a poklesem hmotnosti po další léčbě orlistatem. 

Klíčová slova: morbidní obezita, orlistat, redukce hmotnosti 

Presvedčiť dospelého človeka s diabetom 2. typu o nevyhnutnosti redukcie hmotnosti a zmeny zabehnutého spôsobu života je niekedy veľmi ťažké a zdĺhavé. Realizácia záleží predovšetkým na ňom samotnom. V taktike liečby tejto choroby je to prvý krok, s ktorým lekár musí začať, často sa však stretáva s nepochopením a neochotou spolupracovať. Práve preto pri kontinuálnej edukácii sa má brať do úvahy individuálna vnímavosť chorého, jeho ambície a očakávania, predstavy o kvalite osobného života a nezabúdať na hľadanie vhodnej motivácie, ktorá by ho ašpirovala.

Kľúčové slová: diabetes mellitus 2. typu, obezita, redukcia hmotnosti, edukácia, sexuálne problémy, kvalita života

Domácí zdravotní péče o nemocné s diabetes mellitus 2. typu jako součást primární péče je zvláště u seniorské populace budoucností při vyhledávání rizik diabetických komplikací. Dosud však není plně doceněna úloha sestry domácí péče a také ne každý praktický lékař jí důvěřuje a využívá ji. Kazuistika ukazuje, jak nesmírně významná je týmová spolupráce a pečlivá edukace za předpokladu, že nemocný vskutku chce a dokáže změnit své návyky. Lékařem stanovená ucelená diagnóza a pravidelná kontrola sestrou domácí péče přispívá ke zkvalitnění života diabetika.

Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, diabetická noha, domácí zdravotní péče

Fyzická aktivita hraje důležitou roli v léčbě obezity a kompenzaci diabetes mellitus 2. typu. V této kazuistice jsme prokázali optimální působení komplexní léčby u obézního diabetika s velmi nízkou fyzickou zdatností (cca 66 % průměru populace), a to kombinací medikamentózní terapie s pravidelnou fyzickou aktivitou doporučenou na základě spiroergometrického vyšetření. Během tříměsíčního programu došlo k vylepšení glykovaného hemoglobinu o 0,8 % a po dalších dvou měsících ještě o dalších 0,7 %. Váhový pokles v průběhu redukce činil 5 kg, respektive 11 kg (po 5 měsících) a úbytek obvodu pasu (OP) 13, respektive 16 cm. Výsledky potvrzují, že k úspěšné léčbě obezity a kompenzaci diabetu je fyzická aktivita nezbytná.

Klíčová slova: metabolický syndrom, kompenzace diabetu, fyzická aktivita, komplexní léčba

Kazuistika demonstruje případ 28leté pacientky s diabetes mellitus 1. typu, u níž došlo k rozvoji centrální pontinní myelinolýzy (CPM) jako vzácné komplikace diabetu. CPM hodnotíme v tomto případě jako následek hypoglykemie před přijetím. Pacientka byla následně rehospitalizována pro raritní hypoglykemickou lézi mozečku. 

Klíčová slova: centrální pontinní myelinolýza, hypoglykemická léze mozečku, diabetes mellitus 1. typu

Kazuistika popisuje pacientku s diabetes mellitus l. typu, ktorá bola liečená od manifestácie diabetu v desiatich rokoch života, tri-štyrikrát denne krátkoučinkujúcim inzulínom až do obdobia nástupu purifikovaných inzulínov. Trikrát prekonala diabetickú ketoacidotickú kómu a to vždy pri snahe liečiť ju niektorým z depotných inzulínov. Vďaka jej príkladnej spolupráci s diabetológom a jej veľkej túžby žiť, ako aj každodennému self-monitoringu glykosúrie a neskoršie i glykémie, sa dnes po päťdesiatich siedmich rokoch života s cukrovkou teší dobrému zdraviu a má len ľahké mikroangiopatické komplikácie.

Práce popisuje případ diabetika 2. typu s progredující diabetickou makulopatií až cystoidním makulárním edémem, který byl příčinou významného poklesu centrální zrakové ostrosti na obou očích. K progresi edému makuly došlo po laserové koagulaci sítnice a operaci katarakty s implantací nitrooční čočky na obou očích. Primárně provedená pars plana vitrektomie nevedla k funkčnímu zlepšení, protože nebyla odstraněna adherující zadní plocha sklivce, která působila vitreoretinální trakci a podporovala přetrvávání cystoidního makulárního edému. Po reoperaci pomocí pars plana vitrektomie s pečlivým odstraněním adherující zadní plochy sklivce, kterou jsme ozřejmili "membránovou modří", jsme zaznamenali zlepšení centrální zrakové ostrosti na reoperovaném oku z 3/24 s korekcí - 3,0 na 6/24 - 18 s korekcí - 1,5 dioptrie (D), do blízka čte reoperovaným levým okem Jägrovu tabulku č. 5 - 4 s hyperkorekcí + 4,0 D.

Klíčová slova: cystoidní makulární edém, pars plana vitrektomie, centrální zraková ostrost

51 ročný pacient utrpel pri výbuchu ťažké a rozsiahle popáleniny (78 % povrchu tela). Aktuálne glykémie prvé dni po prijatí boli 10 a 15 mmol/l. Postihnutý bol pred úrazom liečený na hypertenziu a na chronickú nedostatočnosť obličiek. Diabetes mellitus v anamnéze nebol zistený. Počas liečby popáleninovej choroby postihnutý bol resuscitovaný pre zástavu srdca. Neskôr došlo k zhoršeniu obličkových funkcií a bola začatá hemodialyzačná liečba. Glykémie ostali vysoké aj po odoznení šokového stavu a na základe hodnôt glykemických profilov bola vyslovená diagnóza diabetes mellitus. Po začatí liečby rýchlo účinkujúcim inzulínom došlo k čiastočnej úprave poruchy metabolizmu glukózy. Postihnutý zomrel napriek intenzívnej liečbe popáleninovej choroby a pridružených ochorení na 39. deň po popálenine na zlyhanie obličiek.

Kľúčové slová: popáleniny, diabetes mellitus, liečba inzulínom, obličková nedostatočnosť

V kazuistice je demonstrován 75letý pacient, přijatý na klinické pracoviště k léčbě temporální arteriitidy, u něhož došlo během hospitalizace k dekompenzaci diabetu. Zprvu zdánlivě v důsledku podávání vysokých dávek glukokortikoidů, záhy se však ukázalo, že nemocný je postižen závažným, klinicky doposud nemanifestovaným onkologickým onemocněním. Jedinou patognomickou známkou nebo náznakem, že pacient může být postižen závažnějším onemocněním, byly neadekvátní projevy diabetu, respektive nestandardně probíhající metabolismus glukózy. U diabetika 2. typu, dosud kompenzovaného pouze perorálními antidiabetiky, bylo nutné, zdánlivě v souvislosti s podáním vysokých dávek glukokortikoidů, aplikovat postupně se zvyšující dávky inzulinu. Protože se metabolický stav několik dní nedařilo stabilizovat a bylo zapotřebí relativně vysokých dávek inzulinu, přistoupilo se k revizi názoru na onemocnění tohoto pacienta. Vzhledem k tomu, že jediným vodítkem byly právě jen odchylky v biochemických parametrech a pacient byl současně léčen vysokými dávkami kortikoidů a ani anamnestické údaje ani opakované klinické vyšetření nepřinášely očekávané výsledky, bylo nutné navrhnout vyšetřovací program založený na klinické zkušenosti. Tedy sadu pomocných vyšetření, která by pomohla odhalit patologické, resp. organické změny, které by vysvětlily zaznamenané laboratorní odchylky. Byl navržen algoritmus pomocných vyšetřovacích postupů, který by nejčastější závažná onemocnění odhalil. Součástí tohoto postupu byly jak biochemické, tak instrumentální postupy. Během krátké doby se ukázalo, že je hodnota jednoho z onkomarkerů – CEA – nadhraniční. A přestože byly anamnestické i klinické údaje zcela němé, byla indikována kolonoskopie. Nebylo ani velkým překvapením, že ve vzdálenosti cca 10 - 12 cm od rekta byl nalezen patologický útvar, exulcerovaný, nekrvácející tumor, zaujímající asi čtvrtinu cirkumference. Histologické vyšetření jednoznačně diagnostikovalo středně diferencovaný tubulární adenokarcinom sliznice tlustého střeva s ojedinělými nekrózami. Znova je nutno zdůraznit, že byl tento nádor zcela bezpříznakový, tedy klinicky zcela němý.

Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, temporální arteriitida, perorální antidiabetika, inzulin, algoritmus vyšetření, klinické vyšetření, klinická zkušenost, onkomarkery, kolonoskopie, exulcerovaný tumor, středně diferencovaný tubulární adenokarcinom.

Popisován je případ 76letého biologicky zachovalého diabetika 2. typu, který se na klinické pracoviště dostavil pro vystupňované příznaky levostranného srdečního selhání při echokardiografickém obraze difuzní hypokinézy levé komory srdeční. Nemocný se podrobil koronarografickému vyšetření, které v předchozím průběhu nebylo indikováno, přestože nemocný v roce 1983 nepochybně prodělal akutní myokardiální infarkt. Koronární angiografie prokázala difuzní postižení koronárního řečiště. V rozhodovacím procesu dalšího postupu sehrálo zásadní roli izotopové vyšetření viability myokardu; nemocnému byla na indikačním semináři za přítomnosti koronárního chirurga a intervenčního kardiologa doporučena konzervativní léčba. První měsíce napovídají tomu, že by se mohlo jednat o rozhodnutí správné, u nemocného došlo ke zlepšení o 1 stupeň klasifikace NYHA. Hlavní roli na zlepšení hraje dle našeho názoru přidání inhibitoru konvertujícího enzymu, podcenit není možno ani příznivý vliv trimetazidinu. Nejasná je role zvýšené koncentrace lipoproteinu (a); i přes "optimální" hodnoty cholesterolu i triglyceridů se rozhodujeme pro doplnění léčby o statin.

Klíčová slova: dysfunkce levé komory srdeční u diabetika, izotopové vyšetření viability myokardu, lipoprotein (a)

Symetrická distální polyneuropatie je častou pozdní diabetickou komplikací neukázněných diabetiků 1. i 2. typu.

Klíčová slova: diabetes mellitus, non?compliance, symetrická distální polyneuropatie