Cíl: Prospektivní hodnocení souboru nemocných léčených pro sternální infekci po kardiochirurgickém výkonu na našem pracovišti. V období listopad 2004–září 2007 podstoupilo 40 nemocných léčbu pomocí vacuum-assisted closure systému (VAC systém; Hartmann-Rico), přičemž 11 nemocných (28 %) bylo léčeno pro povrchovou a 29 (72 %) pro hlubokou sternální infekci. U všech nemocných byl použit shodný léčebný protokol.
Výsledky: Úspěšně bylo zhojeno 38 nemocných (95 %). Dva nemocní zemřeli (5 %), oba ve skupině nemocných s hlubokou sternální infekcí. Průměrná hospitalizační doba dosáhla 40,6±20,8 dne, průměrná doba použití systému 12,6±5,4 dne a průměrně bylo provedeno 4,9±1,8 převazů (výměn systému) během jedné léčby. U všech nemocných byl systém použit jako příprava k sekundárnímu chirurgickému uzávěru. Čtyři nemocní (10 %) ze souboru byli rehospitalizováni pro píštěle vázané na osteosyntetický materiál s odstupem 1 až 12 měsíců po uzávěru sternotomie.
Závěr: Vacuum-assisted closure představuje bezpečnou a účinnou léčebnou strategii sternálních infekcí po kardiochirurgických výkonech. Nízké riziko selhání léčby a významné snížení mortality nemocných léčených pro hlubokou sternální infekci upřednostňuje primární aplikaci této terapie, zvláště u nemocných s přítomností rizikových faktorů poruch hojení.

Klíčová slova: vacuum-assisted closure, sternální infekce, kardiochirurgie

Již Hippokrates popisoval metodu čistění bércových ulcerací, pojem débridement zavádí H. F. Le Dran zhruba o dvě tisíciletí později, rozvoj vlhké terapie spadá do posledních 30 let. Cílem moderního débridementu je odstranit mrtvou tkáň, obnovit bakteriální rovnováhu a podpořit hojení rány.
K dispozici jsou čtyři metody: autolytický, chemický, enzymatický a mechanický débridement.
Mezi obecné kontraindikace débridementu patří dekompenzovaná onemocnění, neléčené poruchy koagulace, ireverzibilní poškození cév. Problematické je ošetřování maligních defektů.

Klíčová slova: débridement, metody débridementu, kontraindikace débridementu

75-ročná pacientka bola liečená pre ulcera cruris l. sin., prekonala recidivujúce trombózy a v anamnéze bol spontánny abort. Pacientke bolo doporučené hematologické vyšetrenie pre suspektný trombofilný stav. Molekulárne genetické vyšetrenie potvrdilo Leidenskú mutáciu génu pre koagulačný faktor V, ktorá je charakterizovaná zámenou glutamínu za arginín. Táto mutácia podmieňuje rezistenciu na aktivovaný proteín C, ktorá sa vyskytuje u pacientov s venóznymi ulcusmi vzniknutými po trombóze. V Európe sa Leidenská mutácia vyskytuje od 3,5–12,5 %.

Kľúčové slová: venózne ulcerácie, recidivujúce trombózy, mutácia Leiden

Společnost B. Braun vyhlašuje mezinárodní soutěž, jejíž cílem je nalézt a podpořit inovační návrhy, nápady nebo projekty, týkající se chirurgického uzavírání ran.

Metodou reprezentativního výběrového šetření byla získána data týkající se prevalence bércových vředů v ČR. U obyvatel starších 18 let jsou celkem 3,4 % osob, které aktuálně trpí, nebo trpěly bércovými vředy. Léčbu onemocnění ve dvou třetinách případů provádějí obvodní lékaři a nejčastější metodou léčby je použití mastí. Léčba v třetině případů trvá déle než rok, u příbuzných s tímto onemocněním jsou to dokonce tři čtvrtiny. 40 % pacientů je s léčbou nespokojeno.

Klíčová slova: bércové vředy, prevalence bércových vředů

Hojení ran probíhá v několika fázích – hemostáza, zánět, proliferace a maturace. Celý proces je ovlivněn jak na lokální, tak na systémové úrovni. 
Pacientům s diabetes mellitus komplikují hojení ran lokální změny působků (změny růstových faktorů, extracelulární matrix, enzymů), odlišná buněčná aktivita i tvorba granulační tkáně, bakteriální nebo mykotické infekce, vyšší prevalence ICHDK a zvýšená produkce ROI (reaktivních kyslíkových intermediátů). Kromě zmíněných lokálních faktorů ovlivňují hojení systémové faktory, např. kompenzace diabetu, kapacita imunitního systému a stav nutrice.

Klíčová slova: hojení ran, diabetes mellitus, lokální a systémové faktory hojení ran

Setřídění zdravotnických prostředků v kapitole Obvazový materiál usnadňuje lékařům orientaci v Číselníku VZP, neboť kapitoly korespondují s terapeutickými postupy. Zákon ukládá pojišťovnám hradit pomůcky do velikosti 10×10 cm, maximálně do 150 Kč/ks a na základě schválení revizního lékaře. Výjimku tvoří skupina amorfních, kde není třeba souhlasu revizního lékaře a úhrada činí 75 %.

Klíčová slova: číselník VZP, úhrada VZP, kategorizace zdravotnických prostředků, obvazový materiál, zákon č. 48/1997 Sb.

Problematicky dostupnou dokumentaci imobilního pacienta řeší grafická pomůcka ve folii s možností zavěsit ji přímo k posteli pacienta. Ošetřující personál stíratelným fixem zaznamenává polohu a bilanci tekutin imobilního pacienta v intervalech 2–3 hodiny. Dostupný záznam aktuálního stavu pacienta vede k prevenci komplikací, zejména vzniku a rozvoji dekubitů.

Klíčová slova: dokumentace imobilního pacienta, poloha pacienta, bilance tekutin, dekubity, prevence