|
|
|
|
|
|
|

|
|

|
 |
|
 |
|
|
|
Šimek, M., Kaláb, M., Grulichová, J., Hájek, R., Molitor, M., Fluger, I.,
Zálešák, B., Lonský, V. Primární aplikace lokálního podtlaku v léčbě
hluboké sternální infekce v kardiochirurgii. Pětileté výsledky
jednotného protokolu. Hojení ran 4, č. 2: 4–10, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
 |
|
|
|
Cíl: Do prospektivního sledování bylo zahrnuto 50 konsekutivních
nemocných, kteří podstoupili lokální aplikaci podtlaku v léčbě hluboké
sternální infekce (sternomediastinitis) po srdečních operacích na
Kardiochirurgické klinice FN Olomouc v období od srpna 2004 do srpna
2009. Všichni nemocní byli léčeni dle jednotného protokolu založeného na
opakovaných chirurgických revizích a kontinuální aplikaci lokální
podtlaku (V.A.C.; Vacuum assisted closure therapy, KCI). Po sanaci
infekce byla následně provedena rekonstrukce sternotomie. Sledovány byly
demografické a perioperační údaje, dále parametry léčby a její výsledky,
zejména 30denní, hospitalizační a jednoroční mortalita a morbidita
nemocných.
Výsledky: Průměrný věk v souboru dosáhl 67,9±9,2 roku a mírně dominovali
muži (54 %) nad ženami (46 %). Ze sledovaných komorbidit byl přítomen u
58 % nemocných diabetes mellitus (DM), u 34 % obstrukční choroba
bronchopulmonální a u 28 % renální insuficience. Průměrné celkové
logistické EuroSCORE dosáhlo 6,9±6,2. 60 % nemocných podstoupilo prostou
revaskularizaci myokardu, 10 % výkon na chlopních a 30 % kombinovaný
výkon. Průměrná doba prezentace infekce od primárního výkonu byla
16,1±14,2 dnů, 46 % nemocných bylo z důvodu hluboké sternální infekce
rehospitalizováno. Celková doba aplikace podtlakové terapie dosáhla
12,6±8,0 dne, kdy bylo provedeno průměrně 5,4±2,5 aplikace systému. Při
následné rekonstrukci sternotomie byla u 94 % nemocných osteosynteticky
stabilizována hrudní kost a u 70 % použit místní posun k dosažení krytí
defektu měkkých tkání bez napětí. K selhání primární léčby došlo u 3
nemocných (6 %), z toho 2 nemocní (4 %) prodělali recidivu hluboké
sternální infekce a u 1 nemocného (2 %) došlo k nekróze svalového
laloku. Během 30denního sledování zemřeli 2 nemocní (4 %), celkem 4
nemocní (8 %) zemřeli v průběhu hospitalizace, jejíž průměrná doba v
souboru dosáhla 38,1±14,6 dne. V rámci jednoročního sledování zemřelo
celkem 7 nemocných (14 %), z čehož 5 nemocných (10 %) v přímé
souvislosti se sternální infekcí. 7 nemocných (14 %) ze souboru
podstoupilo léčbu pro fistulace vázané na osteosyntetický materiál v
rámci celého sledování.
Závěr: Primární aplikace podtlaku představuje bezpečnou a velmi účinnou
metodu léčby hluboké sternální infekce po kardiochirurgických výkonech.
Mortalitní data ukázala významný pokles mortality a morbidity nemocných
v rámci krátkodobého a střednědobého sledování, ve srovnání s jinými
léčebnými strategiemi.
Klíčová slova: sternální infekce, lokální léčba podtlakem,
kardiochirurgie
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Kalhous, J., Nátek, Š., Kačer, P. Rozsáhlá kožní nekróza na krku jako
důsledek anaerobní infekce a její řešení dermoepidermálním štěpem.
Hojení ran 4, č. 2: 11–13, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
 |
|
|
|
Anaerobní infekce měkkých tkání krku (zejména odontogenního původu) jsou
relativně častým a závažným onemocněním. Pacient je ohrožen především
rozvojem sepse či mediastinitidy při sestupu infekce do hrudníku. V
tomto článku prezentujeme případ pacientky s rozsáhlou nekrotizující
fasciitidou na krku, která se rozvinula jako komplikace běžného
stomatologického zákroku. Pacientka byla přivezena do Masarykovy
nemocnice Ústí nad Labem ve velmi vážném stavu (CRP 500 mg/ml),
prakticky ihned podstoupila rozsáhlý chirurgický zákrok s revizí krku,
horního mediastina, nekrektomiemi a zavedením drénů do oblasti krku,
horního mediastina a podkoží hrudníku. Přestože se celkový stav
pacientky poměrně brzo zlepšil a z oddělení ARO mohla být přeložena na
standardní pokoj, došlo postupně k rozsáhlé nekróze kožního krytu krku a
hrudníku. Po zlepšení lokálního nálezu, vyčištění rány a odstranění
okrajových nekróz jsme zvažovali řešení rozsáhlého kožního defektu.
Deltopektorální lalok nebylo možno přenést vzhledem k postižení kůže
hrudníku. Proto bylo rozhodnuto o použití dermoepidermálního štěpu ze
stehna. Po jeho přenesení došlo k poměrně dobrému přihojení a vykrytí
velké části rány a jeho použití se ukázalo být vhodným řešením kožního
defektu i při zánětlivých onemocněních měkkých tkání krku.
Klíčová slova: anaerobní, flegmóna, dermoepidermální štěp
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Stryja, J. Jak minimalizovat trauma a bolest v léčbě ran. Hojení ran 4, č.
2: 14–22, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
 |
|
|
|
Podstatou úspěšné léčby chronických ran je navození lokálních a
systémových podmínek optimálních pro hojení. Zlatým standardem se stala
tzv. vlhká terapie. Jednou z příčin nehojení rány může být opakovaná
traumatizace rány a chronická bolest. Moderní technologie v ošetřování
ran zmenšují riziko iatrogenního poranění při převazech a tlumení
bolesti je součástí doporučených postupů. Bolest lze zvládnout s
využitím farmakologické a nefarmakologické léčby. Ve farmakoterapii
bolesti hrají důležitou úlohu nesteroidní a opiátová analgetika,
tricyklická antidepresiva, topická a lokální anestetika. Minimalizaci
nežádoucího poranění rány a jejího okolí je nutné mít na zřeteli také
při terapii ran kontrolovaným podtlakem a při débridementu. Efektivním
nástrojem k minimalizaci traumatu rány jsou krytí s měkkým silikonem.
Ukázaly to mimo jiné i výsledky české studie porovnávající léčbu ran
pomocí krytí s technologií Safetac s ostatními materiály.
Klíčová slova: atraumatický převaz, bolest rány, analgetizace,
podtlaková terapie
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Bjalkovská, G. Biokeramické krytí Cerdak. Hojení ran 4, č. 2: 23–24, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Lipový, B., Hanslianová, M., Řihová, H., Franců, M., Brychta, P.
Bakteriologická diverzita akutní a chronické rány. Hojení ran 4, č. 2:
25–30, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
 |
|
|
|
Rána je definována jako porušení kontinuity kožního krytu. Kůže poté
nemůže adekvátním způsobem plnit své úlohy, zejména ochrannou bariéru
proti infekci. Rány se mohou dělit podle několika kritérií: dle průběhu
hojení, lokalizace, rozsahu ztráty tkáně, stáří a etiologie. Dle
časového pohledu se dá rána dělit na akutní a chronickou.
Cílem této práce je definovat základní kmeny bakterií izolovaných z
kožních defektů a jejich jednotlivé zastoupení v akutní a chronické
ráně. Práce vznikla v letech 2006–2008 na Klinice popálenin a
rekonstrukční chirurgie FN Brno, kde je péče zaměřena jak na rány akutní
– popáleniny, tak i na rány chronické – zejména dekubity a bércové
vředy. Celkem bylo do studie zařazeno 213 pacientů (95 pacientů s akutní
ránou, popáleninou a 118 pacientů s ránou chronickou, proleženinou, tedy
dekubitem). Z ran bylo izolováno 1 527 kmenů bakterií (795
grampozitivních a 693 gramnegativních). Nejčastější bakterie
vykultivované z materiálu akutních ran byly Staphylococcus koagulasa
negativní (33,4 %), Bacillus sp. (14,8 %), Pseudomonas aeruginosa (10,9
%). Nejčastější bakterie izolované z chronických ran byly Pseudomonas
aeruginosa (16 %), Proteus mirabilis (15,1 %), Staphylococcus aureus
(14,2 %). Vzhledem k použité metodice byly anaerobní bakterie hodnoceny
pouze u ran chronických. Celkem bylo izolováno 39 kmenů anaerobních
bakterií. Methicilin-oxacilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA)
byl izolován pouze u ran chronických. Z celkového počtu 98 izolovaných
kmenů Staphylococcus aureus z chronické rány byla rezistence k oxacilinu
detekována u 31 kmenů. Ve studii jsme potvrdili rozdílnost v
kvalitativním i kvantitativním zastoupení jednotlivých bakterií v
akutních a chronických ranách. Komplexní mikrobiologické monitorování a
cílená antibiotická léčba je jedním ze základních pilířů moderní péče
o akutní i chronické rány.
Klíčová slova: rány, bakterie, grampozitivní, gramnegativní
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Wilhelm, Z. Substráty významné pro hojení ran – makronutrienty. Hojení ran
4,
č. 2: 31–35, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
 |
|
|
|
Hojení ran představuje komplexní děj, kde se střídají a prolínají
jednotlivé fáze: poranění, fáze hemostázy, zánět, proliferace, kontrakce
i vlastní remodelace. Pro odpovídající substituci substrátů musí být
zajištěny některé z fyziologických dějů, jako je funkční dilatace,
rychlost krevního proudu, odpovídající hodnoty parciálního tlaku na
vnitřní membráně mitochondrie.
Z makronutrientů významných pro hojení rány si článek podrobněji všímá
významu příjmu sacharidů, lipidů i mastných kyseliny, proteinů a významu
suplementace argininu pro hojení rány.
Klíčová slova: hojení ran, výživa, makronutrienty
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Slipac, J. Účinná hemostáza při bezkrevních chirurgických operacích –
přehled. Hojení ran 4, č. 2: 36–41, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
 |
|
|
|
Při chirurgické léčbě pacientů různého stupně naléhavosti došlo k pokroku
chirurgických postupů prováděných hemostatickými chirurgickými
přípravky, prostředky a technikami. Hemostatické přípravky pro celkové
podání a lokální hemostatické přípravky se používají při obou typech
operací, otevřené i minimálně invazivní. Surgicel je první a jediné
absorbovatelné hemostatikum rostlinného původu s prokázanými
baktericidními vlastnostmi, s 50letou tradicí, dostupný ve 3 formách,
vhodný pro široké spektrum chirurgických výkonů. Zajišťuje rychlou a
účinnou hemostázu (2–8 min) a nevídanou rychlost absorpce – zcela se
absorbuje za 7 až 14 dnů.
Klíčová slova: hemostáza, hemostatické přípravky pro celkové
podání, lokální hemostatické přípravky, Surgicel, rychlá a účinná
hemostáza
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Ďurčanská, V., Jedličková, H. Atlas dermatologie: Lokalizovaná
sklerodermia – morfea. Hojení ran 4, č. 2: 42–43, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Lacigová, S. Je péče o nemocné se syndromem diabetické nohy dostatečná?
Hojení ran 4, č. 2: 45–46, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Představujeme společnost CETREX s. r. o. Rozhovor s PharmDr. Monikou
Mindlovou. Hojení ran 4, č. 2: 47–48, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Čundrle, I., Slipac, J. Bezkrevní medicína v klinické praxi. 7. sympozium
České společnosti bezkrevní medicíny (CSBM). Hojení ran 4, č. 2: 50–51,
2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Šefl, J., Šeflová, L. III. konference Sestra v praxi. Hojení ran 4, č. 2:
52–53, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Bjalkovská, G. Ohlédnutí za 16. národním dermatologickým kongresem v
Praze. Hojení ran 4, č. 2: 54–55, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Švejnoha. J. Kapitoly z historie: Arnold Jirásek (1887–1960). Hojení ran
4, č. 2: 56–57, 2010 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Bjalkovská, G. Pražské chirurgické dny – XVII. ročník. Hojení ran 4, č. 2:
58–59, 2010 |
|
 |
|
 |
|
|
|
|
|
|