Autoři popisují zkušenosti s použitím systému AO1 dlahové osteosyntézy Synthes při řešení sterilní mechanické dehiscence sterna, která může být jednou z komplikací hojení rány po kardiochirurgickém výkonu. Sdělení obsahuje stručný popis instrumentaria a operačního postupu a také tři kazuistiky. Diskuse rozebírá výhody a nevýhody zvolené metody rekonstrukce dehiscentního sterna. Autoři se současně zamýšlejí nad perspektivou použití systému v budoucnosti.

Klíčová slova: sternotomie, sterilní mechanická dehiscence, AO osteosyntéza hrudní stěny

Otok a zvýšená ranná sekrece jsou jedním z nejčastějších symptomů u pacientů s chronickou ránou. I když je souvislost mezi otokem a sekrecí z rány teoreticky dobře známá, v praxi se setkáváme s opakem. Pochopení vzájemných souvislostí přetrvávání nadměrného množství tekutiny v intersticiu umožňuje zvýšit efektivitu léčby, zrychlit hojení rány i zabránit recidivám ulcerací. Cílem sdělení je připomenout komplexní přístup v léčbě otoku a exsudátu a doplnit postřehy z klinické praxe.

Klíčová slova: exsudát, ranná sekrece, otok, hojení ran, Starlingova hypotéza, krytí, moderní materiály, kompresivní terapie

Již Hippokrates popisoval metodu čistění bércových ulcerací, pojem débridement zavádí H. F. Le Dran zhruba o dvě tisíciletí později, rozvoj vlhké terapie spadá do posledních 30 let. Cílem moderního débridementu je odstranit mrtvou tkáň, obnovit bakteriální rovnováhu a podpořit hojení rány.
K dispozici jsou čtyři metody: autolytický, chemický, enzymatický a mechanický débridement.
Mezi obecné kontraindikace débridementu patří dekompenzovaná onemocnění, neléčené poruchy koagulace, ireverzibilní poškození cév. Problematické je ošetřování maligních defektů.

Klíčová slova: débridement, metody débridementu, kontraindikace débridementu

Bércové vředy patří mezi chronické rány, kterými dle provedených studií trpí asi 1 % pacientů v České republice. Výskyt defektů je spojen s mnoha subjektivními i objektivními faktory, které významně ovlivňují kvalitu života nemocných. V Poradně pro léčbu rány byla provedena během jednoho roku (2006–2007) studie u pacientů s bércovými vředy žilní etiologie, která se soustředila na oblasti života těchto nemocných a negativní projevy spojené s výskytem bércového vředu. Studie ověřila informace týkající se nedostatečně osvěty cílové skupiny pacientů i nutnost mezioborové spolupráce specialistů zabývajících se hojením ran.
Výsledky studie potvrdily, že komplexní přístup k pacientovi spolu s použitím terapeutických krytí urychlí hojení rány a zlepší kvalitu života. Zahrnutí domácí péče do projektu a rozšíření spolupráce v tomto směru, s podporou praktických lékařů, je jednou z možností, jak předejít komplikacím, a v důsledku má i pozitivní ekonomický přínos.

Klíčová slova: chronické rány, bércové vředy, kvalita života, bolest