Chronické bércové ulcerace výrazným způsobem ovlivňují život pacientů. Následující článek se podrobněji zabývá negativními dopady chronických bércových vředů na kvalitu života pacientů. Bolest je jedním z hlavních faktorů, které snižují kvalitu života pacientů s bércovými vředy. Chronická bolest může mít za následek poruchy spánku, snížení chuti k jídlu, omezení mobility. Důsledkem může být sociální izolace, závislost na pomoci jiných lidí, omezení zájmových aktivit i běžných denních činností v domácnosti. Ovlivněna je i psychika pacientů, mnoho pacientů trpí úzkostí a depresemi.

Klíčová slova: bércové ulcerace, kvalita života, bolest

Cílem práce je informovat o injekční enzymoterapii hyaluronidázou – neprávem opomíjené metodě známé dermatologům již přes 50 let, tedy ještě z období před později vznikající lymfologií.
Jde o originální českou metodu, která není nikde ve světě používána, v naší terénní praxi však hraje stále nezastupitelnou roli při řešení hlavní příčiny opakujících se erysipelů: Má za úkol zregenerovat a restituovat lymfatickou drenáž v terénu sekundárních lymfedémů.
Technika sestupných plášťových obstřiků od regionálních lymfonodů směrem k drénované krajině proti proudu lymfy (ať již na končetině či v obličeji) je jedinou metodou, která i v současné době s úspěchem řeší akutní či chronické sekundární blokády lymfatické drenáže s následnými komplikujícími erysipely po nerůznějších rekonstrukčních operacích, polytraumatech či aktinoterapiích.
Cílem je přerušení „bludného kruhu“: Jde o včasné zabránění vzniku komplikací, jako jsou fibrotizace, dermatoskleróza, lymforhea, ulcerace, nekrózy kombinované etiologie až irreverzibilní elefantiáza a invalidizace, tedy procesy vysoce prognosticky nepříznivé, ekonomicky nákladné a zbytečně pacienta poškozující i ze sociálního a psychologického hlediska.
Akutní či chronicky stále častěji recidivující erysipel nedovoluje provádět manuální ani přístrojovou lymfodrenáž. Avšak pouze aplikovat injekční či infuzní antibiotika nestačí, řešením není ani střídání protistreptokokových antibiotik, byť za potenciace perorální enzymoterapií (neboť neobsahuje hyázu). Pendeponizace při alergii na penicilin je vyloučena, pokus o antigenní terapii namířenou proti streptokokům se nemůže uplatnit ani účinně působit!
Je nezbytné efektivně, tj. co nejrychleji, uvolnit spádovou – regionální uzlinovou lymfatickou oblast. Naše výsledky jsou podepřeny více než 30letými zkušenostmi jedné z autorek: přes 400 včas (tj. pokud možno již po 2. či 3. recidivě erysipelu) léčených pacientů s nejpestřejší anamnézou mohlo přerušit pendeponizaci, vyhnout se vedlejším nežádoucím účinkům nejrůznějších neefektivně vystřídaných antibiotik a zastávat nadále svou profesi, navíc s příznivým psychologickým, sociálním a ekonomickým dopadem. Terapie není vhodná pro komplikace primárního lymfedému.
Závěrem je zdůrazněna mezioborová spolupráce a nutnost zprostředkovat co největšímu počtu lékařů touto formou vědomí o této metodě, kterou může zvládnout lékař kteréhokoliv oboru. Jde o metodu sice časově náročnější, ale se souhlasem revizního lékaře, případně s finanční spoluúčastí pacienta účinnou k plné spokojenosti všech zúčastněných.

Klíčová slova: recidivující erysipel, lymfedém, injekční hyáza

S postupujícím věkem ubývá funkčních rezerv a schopností lidského organismu zvládat adaptaci na akutní změnu. Progreduje celková křehkost seniora, mění se kvantitativní i kvalitativní orgánová výbava, mění se metabolická aktivita a reaktivita organismu. Jedním z citlivých ukazatelů porušené adaptační schopnosti a nadměrné zátěže organismu ve vyšším věku jsou klinické projevy kognitivní insuficience a akutní ztráta soběstačnosti.

Klíčová slova: kognitivní funkce, fyziologické stárnutí, seniorská křehkost, funkční vyšetření

Autor prezentuje vlastní zkušenosti s aplikací larvální léčby u chronických ran různé etiologie v prostředí menší okresní nemocnice. V souladu s literárními údaji poukazuje na jednoduchost a vysokou účinnost metody, která umožňuje rychle a efektivně odstranit nekrotické tkáně z defektů a ran. Vlastní aplikaci může provádět i střední zdravotnický personál. V současné době je metoda již hrazena z veřejného zdravotního pojištění, což z ní činí perspektivní doplnění konvenčních metod léčby akutních a chronických ran. Její realizace je možná v jakémkoliv zdravotnickém zařízení a nevyžaduje žádné zvláštní vybavení.

Klíčová slova: larvální léčba, chronické rány, débridement