Je popsána mykobakterióza vyvolaná M. kansasii u 35leté ženy. U nemocné byla v roce 1992, tj. ve věku 19 let, jako příčina spontánního pneumotoraxu zjištěna vrozená cystická degenerace levého horního laloku s hypoplazií lobární tepny. Byla provedena levostranná horní lobektomie, podle operačního protokolu nebyl dolní lalok levé plíce postižen. Od roku 1999 byla nemocná dispenzarizována na onkologii po exstirpaci maligního melanomu levé dolní končetiny. Drobné hemoptýzy, jejichž příčinou bylo podle kontrolních bronchoskopií v roce 1992 a 1993 krvácení per diapedesim, se opakovaly od plicní resekce. Mykobakterióza byla diagnostikována v roce 2004, tj. ve věku 31 let nemocné, když bylo v rámci pravidelných kontrol provedeno v roce 2004 RTG vyšetření a následně CT hrudníku s popisem dutinového útvaru v levém vrcholu. V té době udávala nemocná větší hemoptýzu, která byla důvodem hospitalizace. Ve sputu byly opakovaně zjištěny acidorezistentní tyčinky, a proto byla zahájena léčba čtyřkombinací antituberkulotik SHRZ (streptomycin, isoniazid, rifampicin, pyrazinamid). Mykobakteriální kmen izolovaný opakovaně ze sputa byl identifikován jako Mycobacterium kansasii a poté byla provedena úprava léčby – po 3 měsících bylo pokračováno v léčbě trojkombinací ER (ethambutol, rifampicin) a ciprofloxacin po dobu 12 měsíců. Celková délka terapie byla 15 měsíců. V dalších dvou letech po ukončení antituberkulotické léčby byl stav nemocné až na občasné drobné hemoptýzy stabilizovaný. Opakovaný průkaz Mycobacterium fortuitum ve sputu přetrvávající v roce 2007 po dobu 5 měsíců byl při stabilizovaném RTG i bronchoskopickém nálezu hodnocen jako klinicky nevýznamná kolonizace dýchacího ústrojí. V budoucím období nelze vyloučit nepříznivý vývoj z možnosti sukcesivních mykobakteriálních i jiných infekcí, případně z hemoptýz s nutností chirurgické léčby.

Klíčová slova: cystická degenerace plic, mykobakterióza Mycobacterium kansasii, kolonizace Mycobacterium fortuitum

Wegenerova granulomatóza (WG) se řadí mezi primární nekrotizující vaskulitidy s postižením především malých a středních cév. Tento typ vaskulitidy je často provázen pozitivitou ANCA (anti-neutrophil cytoplasmic antibodies) protilátek, díky kterým je možné toto relativně vzácné onemocnění zachytit a léčit ještě před ireverzibilním poškozením jednotlivých orgánů.
Kazuistika popisuje případ 17letého chlapce, kdy na základě anamnézy, klinického obrazu a pozitivity c-ANCA protilátek bylo uvažováno o Wegenerově granulomatóze. Tato diagnóza byla po odeslání pacienta do Fakultní nemocnice v Motole biopticky verifikována.

Klíčová slova: ANCA protilátky, vaskulitida

Autor popisuje případ 51letého pacienta, který byl přijat na jednotku intenzivní péče (JIP) pro intoxikaci teofylinem. Článek mimo vlastní kazuistiku uvádí i příznaky zvýšené hladiny teofylinu v séru a léčebný postup doporučený u tohoto stavu.

Klíčová slova: teofylin, intoxikace, nežádoucí účinky

Klíčová slova: tuberkulóza, flexibilní bronchoskopie (FOB), bronchoskopické nálezy, syndrom středního laloku, diferenciální diagnostika