Od 1. srpna 2006 do 31. srpna 2009 jsme indikovali léčbu omalizumabem u 15 nemocných s těžkým perzistujícím astmatem alergického typu. 13 z nich patří do podskupiny obtížně léčitelného astmatu. Biologická léčba omalizumabem byla u těchto pacientů indikovaná z důvodu tíže nemoci a omezené kvality života při maximální astmatologické medikaci. Efekt léčby jsme hodnotili po 16 týdnech. K datu 31. srpna 2009 dosáhlo 16 týdnů léčby všech 15 pacientů. U 14 nemocných z tohoto souboru došlo ke zmírnění nebo ústupu denních, ranních i nočních symptomů, u 10 nemocných došlo ke zlepšení tolerance tělesné námahy. U většiny pacientů jsme registrovali snížení počtu exacerbací astmatu s nutností vyhledání lékařské péče. Ve sledovaném šestnáctitýdenním intervalu jsme pro těžkou protrahovanou exacerbaci hospitalizovali pouze jednu pacientku. U 10 pacientů došlo ke zlepšení plicních funkcí, u některých z nich jsme zaznamenali úplnou normalizaci ventilačních parametrů. U 14 nemocných ze sledovaného souboru došlo k redukci spotřeby záchranné medikace v průměru o 50 %, ve třech případech jsme snížili dávku systémových kortikoidů, ve dvou případech se je podařilo vysadit úplně. Snížení dávky inhalačních kortikoidů jsme dosáhli u čtyř nemocných. Ve většině případů došlo ke zlepšení kontroly astmatu.

Klíčová slova: bronchiální astma, omalizumab, terapie, biologická léčba

Symptomatologie běžného variabilního imunodeficitu (CVID) zahrnuje opakované a protrahované infekce včetně infekcí respiračního traktu. Předkládaná kazuistika dokumentuje případ nemocné s CVID, u které v dospělosti došlo k rozvoji diseminované infekce vakcinačním kmenem Bacillus Calmette-Guérin. Diferenciálně diagnosticky je zvažována řada granulomatózních plicních onemocnění včetně hypersenzitivní pneumonitidy, amyloidózy nebo lymfoidní intersticiální pneumonie. Diskutována je substituce imunoglobulinů u nemocných s CVID a její možné komplikace.

Klíčová slova: běžný variabilní imunodeficit, BCG, granulomatózní plicní procesy

Madelungova choroba (MCH) je vzácným onemocněním, které se v ORL oblasti projevuje symetrickou infiltrací povrchových i hlubokých krčních prostor lipomatózní tkání. Tuková tkáň svým postupným růstem nepůsobí obvykle obtíže, problémy dýchací a polykací se objevují až v případě, kdy utlačuje průdušnici, bronchy a horní jícen.
Průběh onemocnění je benigního charakteru, případy maligní transformace u MCH jsou extrémně vzácné. Hlavním faktorem vzniku nemoci je defekt v adrenergní stimulaci lipolýzy. Jako kofaktor se uplatňuje dlouholetá nadměrná konzumace alkoholu.
Základ léčby spočívá v exstirpaci tukové tkáně ze zevního přístupu, výběrově je možné užití liposukce.

Klíčová slova: mnohočetná benigní symetrická lipomatóza, defekt stimulace lipolýzy, zevní chirurgický přístup

Hyper IgE syndrom je řídce se vyskytující imunodeficit charakterizovaný ekzémem, kožními abscesy, opakujícími se pneumoniemi s tvorbou pneumatokél, mykotickými infekcemi a abnormalitami postihující skelet a pojivovou tkáň. U většiny pacientů lze prokázat mutaci v genu pro transkripční faktor STAT-3. Ve sdělení popisujeme případ 46letého pacienta s hyper-IgE syndromem. Dlouhodobě je léčen profylaktickým podáváním antibiotik a antimykotik za podpory intravenózních imunoglobulinů. Tento léčebný postup zlepšuje kvalitu života, snižuje počet infekčních komplikací a prodlužuje tak i celkové přežití pacientů s hyper IgE syndromem.

Klíčová slova: hyper IgE syndrom, antibiotická profylaxe, intravenózní imunoglobuliny

V poslední době je do dermatologické klinické praxe zaváděna nová diagnostická metoda zvaná atopické epikutánní testy (APT). Toto sdělení reviduje dosavadní zkušenosti s APT s aerogenními alergeny (aeroalergeny). Pokud se vyřeší problémy se standardizací metodiky APT, zejména co se týče koncentrace alergenů, vyšetření atopickými epikutánními testy by se mohlo stát součástí rutinního diagnostického postupu u pacientů s atopickým ekzémem.

Klíčová slova: atopický ekzém, diagnostika, atopické epikutánní testy

Klíčová slova: flexibilní bronchoskopie (FOB), bronchoskopické nálezy, aspirace cizího tělesa, diferenciální diagnostika

V současné době se v mnohých zdravotnických zařízeních zabývají sledováním kvality života u pacientů s chronickými chorobami. Do této kategorie patří i asthma bronchiale. Na našem pracovišti se setkáváme s těmito pacienty jak v ambulanci, tak na standardním oddělení a na jednotce intenzivní péče. Zajímalo nás, jak sami pacienti hodnotí své onemocnění a jak je jejich problémy související s tímto onemocněním omezují v každodenních činnostech.

Klíčová slova: asthma bronchiale, kvalita života, biopsychosociální model, dotazníky kvality života, podnět pro edukaci