|
|
|
|
|
|
|

|
|

|
 |
|
 |
|
|
|
Popelková, P. Kazuistika z praxe pneumologa – aneb jak se některým
pacientům vyplatí cesta všímavého lékaře do práce. Kazuistiky v
alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 4–6, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Kazuistika popisuje případ 47leté pacientky trpící
obtížně léčitelným astmatem od 29 let, u které po nasazení omalizumabu
došlo k výraznému zlepšení kvality života.
Klíčová slova: obtížně léčitelné astma, omalizumab
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Rozhovor s MUDr. Patricí Popelkovou. Péče o pacienty s obtížně léčitelným
astmatem ve Fakultní nemocnici Ostrava. Kazuistiky v alergologii,
pneumologii a ORL 6, č. 4: 7–8, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Rozhovor s MUDr. Jarmilou Turzíkovou. Obtížně léčitelné astma v dětském
věku. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 9–12, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Novosad, J., Krčmová, I., Kleiberová, M., Králíčková, P. Principy měření
oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu, srovnání dvou přístrojů pro
elektrochemickou analýzu. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6,
č. 4: 13–18, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Měření oxidu dusnatého (NO) ve vydechovaném vzduchu se
díky standardizované metodice a finančně dostupným analyzátorům stalo
běžnou součástí klinického vyšetření pacientů v ambulancích alergologů a
pneumologů. I přes velkou snahu mnoha autorů o sjednocení kritických
hodnot je správná interpretace naměřených objemových procent NO ve
vydechovaném vzduchu stále předmětem diskuse. Jako problematická se
jistě jeví extrémní závislost naměřených výsledků na technice provedení,
zejména udržení konstantní výdechové rychlosti za stabilního odporu. V
následujícím článku jsou diskutována metodologická a technická úskalí
významně ovlivňující výsledek měření a jeho správnou interpretaci.
Zároveň jsou prezentovány výsledky srovnávací studie mezi dvěma
přístroji na elektrochemickou analýzu (NIOX MINO a HypAir FENO),
vhodnými pro klinické použití v terénní praxi.
Klíčová slova: oxid dusnatý, elektrochemická analýza, metodologie,
srovnávací studie
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Chládková, J., Chládek, J. V čem spočívá přínos měření vydechovaného oxidu
dusnatého u dětí s průduškovým astmatem. Kazuistiky v alergologii,
pneumologii a ORL 6, č. 4: 20–24, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Jednoduché a neinvazivní monitorování protizánětlivého
účinku antiastmatik je velmi důležité, protože nemocní s perzistujícím
průduškovým astmatem většinou vyžadují celoživotní farmakoterapii
inhalačními kortikosteroidy (IKS). Měření oxidu dusnatého ve
vydechovaném vzduchu (eNO) je neinvazivní vyšetření, které odráží
přítomnost eozinofilního zánětu v dýchacích cestách u pacientů s
atopickým průduškovým astmatem a je zároveň bezpečné, snadno
proveditelné a vysoce reprodukovatelné. Vyšetření eNO je přínosné pro
farmakoterapii průduškového astmatu z několika důvodů:
1. Vysoké hodnoty eNO u nemocných s příznaky astmatu potvrzují
přítomnost eozinofilního zánětu, který dobře odpovídá na léčbu IKS.
2. Po zahájení farmakoterapie se hodnoty eNO v závislosti na dávce IKS
rychle snižují a pokles hodnot předchází vymizení příznaků, zlepšení
plicní funkce a snížení počtu eozinofilů v indukovaném sputu.
3. Přetrvávání vysokých hodnot eNO při léčbě IKS může upozornit na
nesprávnou inhalační techniku, nedostatečnou dávku, špatnou spolupráci
astmatika nebo na přetrvávající vysokou expozici alergenům.
4. Zvýšení koncentrace eNO po ukončení terapie IKS nastává velmi rychle
a předchází zhoršení klinického stavu a plicní funkce a nárůstu
bronchiální reaktivity.
5. Pravidelné sledování individuální hodnoty eNO může upozornit na
blížící se akutní exacerbaci.
6. Nízká hodnota eNO u neléčeného nemocného s respiračními příznaky
znamená, že se s vysokou pravděpodobností jedná o jinou diagnózu než o
atopické průduškové astma.
Klíčová slova: průduškové astma, vydechovaný vzduch, oxid dusnatý,
eozinofilní zánět
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Krčmová, I., Novosad, J., Chládková, J. Měření nazálního NO – přínos pro
klinickou praxi? Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4:
25–27, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Hodnoty nazálního NO (v ppb) jsou ve srovnání s
koncentrací NO z dolních cest dýchacích řádově několikanásobně vyšší.
Zvýšená produkce NO v těchto lokalizacích má svou fyziologickou roli –
nazální NO se podílí na zachování sterility paranazálních dutin a na
modulaci ciliární motility. Užití testu nazálního NO se jeví jako slibné
v diagnostice primární ciliární dyskineze, neboť u těchto nemocných byla
potvrzena extrémně nízká tvorba nosního NO. Nižší nazální NO je uváděn
taktéž u nosní polypózy, cystické fibrózy, panbronchiolitidy a HIV
infekce. Nálezy u alergické rýmy nejsou konzistentní a je potřeba
dalších studií.
Klíčová slova: nazální NO, primární ciliární dyskineze
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Pauk, N. CHOPN – nemoc zánětu a oxidačního stresu. Kazuistiky v
alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 28–32, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Oxidační stres je odpovědný nejenom za poškození
průdušek a plicního parenchymu, ale podstatnou částí se podílí i na
systémových dopadech chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
Nejvýznamnější příčinou CHOPN je kouření cigaret. Dnes víme, že
zanechání kouření cigaret modifikuje průběh onemocnění. Hlavní léčebnou
modalitou je bronchodilatační léčba a plicní rehabilitace a jejich
včasné nasazení po stanovení správné diagnózy. Probíhají klinické studie
zaměřené na ovlivnění oxidačního stresu.
Klíčová slova: CHOPN, oxidační stres, systémový zánět,
extrapulmonální dopady, antioxidancia
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Šívarová, H., Zatloukal, P., Petrášková, K. Nezvyklá lokalizace mimoplicní
tuberkulózy. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 33–35,
2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Tuberkulóza je infekční onemocnění postihující v 87 %
plíce, v 13 % jiné orgány. Nejčastější lokalizací mimoplicní tuberkulózy
jsou lymfatické uzliny, klouby, kosti, urogenitální trakt, kůže,
meningy, perikard, peritoneum a gastrointestinální trakt. Kazuistika je
věnována atypickému postižení kloubů a kostí.
Klíčová slova: mimoplicní tuberkulóza, Mycobacterium tuberculosis
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Kubín, M., Kalina, P., Jágrová, Z. Úmrtí pražských bezdomovců na
tuberkulózu. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 36–38,
2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
V letech 1999–2008 bylo v Praze registrováno celkem 21
případů úmrtí na tuberkulózu (TB) u bezdomovců, tj. 17,1 % z celkového
počtu 123 nových onemocnění a recidiv hlášených u bezdomovců v tomto
období. V souboru bylo 20 mužů ve věkovém rozmezí 31–65 let a o věkovém
průměru 49,6 let a jedna 52letá žena. TB dýchacího ústrojí byla
zaznamenána u 19 jedinců, v jednom případě šlo o TB meningeální a v
jednom o TB miliární. V 6 případech byla TB diagnostikována u jedinců
zemřelých mimo zdravotnická zařízení, 8 nemocných zemřelo během 72 hodin
hospitalizace a zbývajících 7 jedinců žilo 10 až 60 dní od stanovení
diagnózy TB.
Vysoký podíl úmrtí bezdomovců na TB vysvětlují autoři jejich nezájmem o
vlastní zdraví i v případech plně rozvinuté symptomatologie TB,
přezíráním zjevných symptomů ze strany okolí nemocného, omezeným
přístupem bezdomovců k zdravotní péči a neexistencí specializovaných
zdravotnických složek zaměřených na aktivní metody prevence TB i dalších
onemocnění bezdomovců.
Klíčová slova: tuberkulóza, bezdomovci
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Hobzová, M. Obstrukční spánková apnoe jako rizikový faktor pro dopravní
nehody u řidičů z povolání. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL
6, č. 4: 39–44, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Syndrom obstrukční spánkové apnoe je onemocnění
související se spánkem, ale následky této poruchy přetrvávají i v bdělém
stavu. Typickým denním příznakem je zvýšená spavost především při
monotónní činnosti a mikrospánky. Riziko následků neléčeného syndromu
obstrukční spánkové apnoe je nejen zdravotní, ale u řidičů mohou
mikrospánky být příčinou dopravní nehody. Proto je nutné po tomto
onemocnění cíleně pátrat při posuzování zdravotní způsobilosti u řidičů.
Klíčová slova: syndrom obstrukční spánkové apnoe, mikrospánek,
dopravní nehody, terapie kontinuálním přetlakovým dýcháním
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Bartoň, P., Kerekeš, Z. Zajímavé bronchologické (a morfologické) nálezy.
12. díl – Syndrom středního laloku. Kazuistiky v alergologii,
pneumologii a ORL 6, č. 4: 45–49, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
|
Klíčová slova: tuberkulóza, flexibilní
bronchoskopie (FOB), bronchoskopické nálezy, syndrom středního laloku
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Skřičková, J. Co přinesla 13. světová konference o karcinomu plic (13th
World Conference on Lung Cancer). Kazuistiky v alergologii, pneumologii
a ORL 6, č. 4: 50–52, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Feketeová, E. Co může nejen pacienta s respiračním onemocněním potkat na
cestách? Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 53–54,
2009. |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
Švejnoha, J. Kapitoly z historie: Jan Nepomuk Čermák (17. 6. 1828–16. 9.
1873). Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 55–56, 2009. |
|
 |
 |
 |
 |
|
|
|
|
|